Slovenská domácnost s průměrným příjmem může pro vysokou inflaci po započtení všech druhů nákladů ztratit ročně celkově přes 4175 eur, což je téměř 348 eur měsíčně. Vyplývá to z aktuální analýzy finanční společnosti Partners a Finančního kompasu.
Vysoké zdražování pociťují domácnosti zejména u dražších potravin, energií, ve službách nebo dopravě. Kromě toho zanechává rekordní inflace dlouhodobější škody na osobních financích. „Značné ztráty pocítí domácnosti i při životních úsporách, které drží na běžných a spořících účtech či termínovaných vkladech. Zdražování se jich dotkne z dlouhodobého hlediska i při hypotečních úvěrech,“ upozornil odborník na investování z Partners Maroš Ovčarik.
Dlouhodobým problémem je vysoká částka 43,5 miliardy eur, kterou si Slováci drží v bankách na běžných vkladových produktech. „Počítáme, že domácnost složená ze dvou dospělých lidí s průměrným příjmem 922 eur v čistém, může držet v rezervě a na životních úsporách v bankách na běžných a spořících účtech přibližně 11.064 eur. Míra úroků na vkladových produktech však ani zdaleka nekopíruje rostoucí inflaci. počítáme s aktuální mírou inflace na úrovni 12,6%, hodnota úspor po jednom roce této domácnosti bude až o 1394 eur nižší,“ upozornil Ovčarik. Doporučuje proto přesunout část úspor do investičních produktů.
Další oblastí, která se podepíše na rozpočtech domácností, jsou podle analýzy narůstající poplatky u úvěrů, hypoték, bankovních produktů, ale i při ceně nemovitostí. Podle analytika Matěje Dobiše z Finančního kompasu cena nemovitostí oproti loňskému roku vzrostla o 23,3 procenta.
Plnou sílu rekordní inflace podle analýzy pocítily domácnosti zejména při běžné spotřebě, protože rostly ceny ve všech sledovaných oblastech spotřebního koše. Ceny potravin byly meziročně dražší o 16%, náklady na bydlení, které zpravidla tvoří nejvyšší podíl ve výdajích domácností, o 15,6%, za pohonné hmoty si domácnosti připlácely meziročně o 36,8% více.
„Domácnosti musí počítat s přibližně 100-eurovým navýšením výdajů při spotřebě,“ vyčíslil odborník na osobní finance Peter Gurecka. Zároveň upozornil na růst tzv. pocitové inflace, která se projevuje nejvýrazněji u položek, které nakupujeme opakovaně a často.
Spotřební koš vybraných skupin domácností, jako jsou například důchodci, je podle odborníka ještě více vystaven následkům inflace. Klíčové položky, jako nárůst cen potravin a nákladů na bydlení, mohou způsobit skutečný spotřební šok a tedy výrazný nárůst běžných životních nákladů. „Potraviny a náklady na bydlení u této skupiny obyvatelstva tvoří téměř 60 procent spotřebních výdajů, u lidí s nižším než průměrným důchodem je to dokonce ještě více,“ uzavřel Gurecka.
