Uprchlíci stále častěji dostávají peníze od humanitárních organizací namísto potravin či oblečení. Když jsou lidé nuceni opustit své domovy, odcházejí s tím nejnutnějším. Zároveň ztrácejí schopnost vydělávat a utrácet. Hotovostní intervence se snaží chránit uprchlíky snížením rizik, kterým čelí, a zachováním jejich schopnosti utrácet. Flexibilita, kterou hotovost nabízí, vytváří důstojnější formu pomoci, která uprchlíkům dává možnost okamžitě si určit priority a vybrat si, co potřebují.
Peněžní převody snižují pravděpodobnost, že lidé v nouzi se uchylují ke škodlivým strategiím, jako je sex na přežití, dětská práce, odloučení od rodiny nebo nucené sňatky. Přímo prospívají také místní ekonomice a mohou přispět k mírovému soužití s hostitelskými komunitami.
Rozdávání peněz uprchlíkům může vést ke zdražování, ale nemuselo by
Tento přístup má umožnit uprchlíkům získat více toho, co potřebují, a zároveň podpořit místní ekonomiky. Ale protože místní maloobchodníci někdy reagují na vyšší poptávku způsobenou přílivem peněz zvýšením svých cen, důraz na hotovostní pomoc může poškodit místní obyvatele i uprchlíky, zejména ty, kteří žijí v táborech.
Existuje však řešení. Vědci zjistili, že je možné, aby humanitární organizace dávaly uprchlíkům hotovost, aniž by kolem vyvolávaly inflaci.
Kalibrace cen
To by bylo možné prostřednictvím nového systému, který nazývají „finanční pomoc v závislosti na ceně“. Navrhují, aby humanitární organizace zvýšily hotovostní pomoc, aby odměnily místní maloobchodníky, když sníží ceny. Zároveň hovoří také o snížení nebo ukončení této pomoci, pro potrestání maloobchodníků, kteří využívají situace ke zvýšení cen. Jelikož místní samosprávy rádi vidí, že se do místních ekonomik dostává více hotovosti, měly by také sledovat ceny základních životních potřeb a hlásit, co vidí, humanitárním agenturám a organizacím.
Vědci na základě rozhovorů s humanitárními organizacemi, maloobchodníky, dodavateli a místními úřady shromáždili údaje v uprchlických táborech v Řecku. Na základě rozsáhlé analýzy těchto informací navrhli nový způsob, jakým mohou humanitární organizace rozhodnout o správném mixu peněz a zboží, které rozdělí uprchlíkům.
Tento nový mechanismus by dal do rukou uprchlíků více peněz, pokud budou maloobchodníci držet nízké ceny. Namísto toho, aby měli motivaci zvyšovat své ceny a profitovat z finanční pomoci, kterou uprchlíci dostávají, měli by místní maloobchodníci motivaci snižovat své ceny.
V důsledku toho by se uprchlíci mohli těšit z nižších cen a flexibility při využívání pomoci, jak uznají za vhodné, bez narušení místní ekonomiky.
Rozdávání peněz uprchlíkům může vést ke zdražování, ale nemuselo by
Podle odhadů z roku 2021 před ruskou invazí na Ukrajinu, která poslala do zahraničí dalších 6,6 milionu lidí, je na celém světě více než 80 milionů lidí násilně vysídleno. Asi 27 milionů z 80 milionů vysídlených byli uprchlíci, včetně velkého počtu ze Sýrie, Venezuely, Afghánistánu, Jižního Súdánu a Myanmaru. A podle odhadů Organizace spojených národů asi 40 % těchto uprchlíků žilo v táborech nebo ve venkovských oblastech.
Humanitární organizace jako Oxfam a Mercy Corps poskytovaly uprchlíkům pouze jídlo, oblečení a jiné předměty známé jako věcná pomoc. V roce 2014 toto zboží představovalo 94 % humanitární pomoci na celém světě, zbývajících 6 % bylo dodáno ve formě peněz. Do roku 2019 se hotovostní pomoc zvýšila na téměř 18 % humanitární pomoci. Tyto skupiny, jakož i vládou řízené mezinárodní agentury jako Světový potravinový program, rozdělují více peněz. Přístup, který vědci navrhli, poskytuje větší flexibilitu a může prostřednictvím kupní síly pomoci navrátit uprchlíkům důstojnost.
